Důchody přehledně: základní otázky a odpovědi

Důchody jsou vděčné téma politiků i médií. Přesto, nebo možná právě proto, že informací o důchodech je všude nespočet, panuje v této oblasti stále celá řada mýtů. Má na důchod nárok automaticky každý? A z čeho se výsledná částka vlastně počítá? Zodpovíme vám základní otázky tak, abyste měli jasno jednou pro vždy.


Má nárok každý?

Prvním a nejzásadnějším omylem některých lidí je, že na výplatu důchodu má po dosažení určitého věku nárok každý. To ovšem není pravda! Kromě dosažení důchodového věku musí totiž žadatel splnit také potřebnou dobu důchodového pojištění. To je složkou sociálního pojištění a ve většině případů ho za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Živnostníci si pak platby pojištění musejí hlídat sami. I zaměstnavatele je ale dobré si ohlídat, velmi často se stane, že důchodce před plánovaným nástupem do penze zjistí, že mu pár měsíců nebo let platby pojištění chybí.

Potřebná doba, po kterou musíte důchodové pojištěni platit, je aktuálně 35 let. Do té se ale kromě aktivního zaměstnání nebo podnikání počítá také doba péče o dítě do 4 let věku, výkon základní vojenské služby nebo studium (aktuálně se po dosažení 18 let zohlední maximálně 6 let). Také osoby evidované na úřadu práce nebo ty, kterým byl přiznán invalidní důchod III. stupně nemusí mít obavy z mezery v plynutí pojištění. Naopak například práce na černo nebo bez řádné smlouvy se nezapočítává a v konečném důsledku může při nároku na výplatu důchodu udělat velké problémy.


Jak se počítá?

Z čeho se tedy finální částka vyplácené penze skládá? Kromě doby pojištění a náhradní doby pojištění do které spadá právě studium nebo péče o blízké, hraje roli samozřejmě výše výdělku. Samotný důchod se pak skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a v roce 2026 činí 4900 Kč, procentní výměra je individuální a odvíjí se právě od získané doby pojištění, tedy celkového množství odpracovaných let.

Je samozřejmě nesmysl porovnávat současné výplaty s platy například z 90. let. Celkové příjmy z rozhodného období jsou proto vždy vynásobeny koeficienty mzdového nárustu a výpočtem převedeny na současnou hodnotu. Je také potřeba počítat s tím, že maximální výše důchodu je zastropovaná a není přímo úměrná vašim odvodům. Celý důchodový systém totiž funguje na tzv. solidárním principu, kdy lidé s velmi vysokými platy v podstatě přispívají na penze lidem s nižšími odvody.


Kde si nechat poradit?

Pokud si nejste jistí, zda máte na důchod nárok nebo jaké podmínky ještě musíte splnit, perfektní přehled vám dá relativně nová služba ČSSZ, aplikace IDA. Informativní důchodová aplikace vám na základě dat uložených přímo v evidenci ČSSZ zjistí informace o evidovaných dobách pojištění, o vyloučených dobách i vyměřovacím základu. IDA vám také spočítá potřebnou dobu, kterou musíte splnit, abyste na důchod měli nárok, datum dosažení důchodového věku nebo orientační výši výplaty spočítanou podle aktuální legislativy.

Z událostí pro vás vybíráme